MALLORCA: Road trip (1. část)
Na tento ostrov patřící Španělsku jsme se vydali v polovině září. Jednak kvůli počasí – nejsou již vedra, ale také kvůli moři, které je v září za celé léto příjemně prohřáté a hlavně pláže nejsou přelidněné.
Tento pobyt bych charakterizoval jako nízkonákladový road trip s prvky all inclusive dovolené a spoustou fakultativních výletů organizovaných pouze námi dvěma.
Jak se dostanete na Mallorcu?
Na Mallorcu se můžete vypravit vlastním autem, ale zabere Vám to spoutu hodin strávených za volantem + si musíte naplánovat plavbu trajektem. Ale proč jezdit vlastním autem, když se dá půjčit auto na Mallorce a navíc letenky se dají sehnat za pár stovek. 🙂
Společnost Ryanair nám dala pobídku, kterou jsme museli využít… Letenka Brno – Londýn – Palma de Mallorca – Londýn – Brno za pár korun respektive liber se zkrátka nedala odmítnout.
Následující řádky představují výcuc z poznámek, který jsme si oba dva dělali během pobytu. Po našem posledním výletu na Sázavu, kdy bylo v plánu popsat naši potulku kolem Českého Šternberku a druhý den večer jsme už nevěděli, jestli nás průvodčí vyhodil v Ratajích nebo Sázavě, to byl poměrně chytrý nápad.
Na konci najdete místa, která v okolí můžete navštívit.
Bavíme se tedy o celkem 14 dnech, z nichž bylo 12 na Mallorce. Za tu dobu jsme stihli najezdit 651 km, nocovali na 11 různých místech, navštívili 25+ krásných míst, slunili se na pláži, párkrát měli výměnu názorů a bezpochyby získali tolik zážitků, které nám už nikdo nikdy nevezme.
Cesta na Mallorcu a obstarání auta
14. 9. 2019
Nezajímavý den s dopolednem plného stresu a opětovnými zapřisáhlými sliby, že příště už opravdu budeme balit alespoň den předem.
Přesun vlakem do Brna, přelet do Londýna, přebalení a redukce věcí do méně nápadných, bohužel stále nadměrných, příručních zavazadel a obstarání potravy na první hodiny na ostrově.
15. 9.
Časné ranní vstávání ne z nutnosti brzkého ranního letu, ale prachobyčejného obžerství v letištním salonku. Pod heslem ,,hladový odsud neodejdem“ jsme využili jednu z výhod naší banky ke kreditní kartě – volný vstup do letištních salonků.
Následovala taková ta klasika se staženými půlkami na gatu, kdy potřebujeme pronést čtyři nadměrná příruční zavazadla (kdo letěl někdy Ryanairem, tak ví). Po 15 minutách, kdy se konečně všichni usadili, následovala narychlo připravená scénka posádky letadla o tom, jak je letadlo poškozeno, a musíme se přesunout do jiného. Sranda. Smál jsem se ale jen já s Jajdou a paní vedle, která rychle přestala, když jí to letuška přeložila do španělštiny.
Mallorca nás přivítala krásným počasím, ale také nutností půjčit si auto… Nastal narychlo připravený postup, kdy jsme vystáli tři fronty a vyslechli postupně tři nabídky auta na deset dní. První za 460 euro bez pojištěním, druhá 360 euro s pojištěním proti krádeží a třetí 310 euro s nějakým pojištěním.
Vzniklá situace mi nedala a začal jsem svévolně nadávat… Nejdříve na půjčovny, pak Jajdě, poté na život a nakonec sobě. Rozhodli jsme se přespat za letištěm, ráno se vrátit a postupně obejít všechny půjčovny, zvážit pro a proti a půjčit si to nejvymazlenější auto, u kterého cena nebude připomínat přílišnou drahotu.
Po čtyřech kilometrech nás cesta zavedla do městečka s krásnou pláží, nádherným západem slunce, spoustou krámků a restaurací, mezi nimiž moje oko padlo na nápis CAR & BIKE RENT. Po 35 minutách se Jajda už za půjčovnou seznamovala v potemnělé uličce s naším novým dopravním prostředkem Škoda Fabia v černém provedení.
310 euro, pojištění, 12 dní a v nádrži nechte tak nějak, jak tam bude teď. A ještě nás potom odvezou na letiště.
V městečkách na Mallorce jsou úzké uličky. Povětšinou jsou to jednosměrky, kde máte co dělat, aby jste projeli bez škrábance na autě. Vyplatí se půjčit si menší auto. Jednak je půjčovné levější, ale hlavně snáze projedete uličkami. Škoda Fabia krátká pro 2 osoby byla super volba.
Následující hodina se nesla v duchu hledání vhodného místa na spaní… Záměrně uvádím vhodného, laťku z ,,dokonalého“ jsme museli už po prvních pár km snížit. Osud a prázdná nádrž tomu chtěly, že jsme našli libový plácek v parčíku uprostřed městečka Ses Palmers.
Z Palmy po Port de Soler
16. 9.
Přibližně kolem 6 hodiny, 31 minuty a 5 sekundy nás ze stanu vytáhla ranní četa čističů ulic. Dělali takový rámus, že noční vzlety a přistávání letadel byly proti tomu uspávačka pro malé děti.
Dnešní plán je návštěva městečka Valldemossa. Tomu předcházelo hledání plynové bomby a nákup těstovin, jakožto zpestření našich instantních polévek.
Moje příprava v podobě toho, že půjdu do prvního krámu, kde vše koupím, se ukázala jako nedostatečná. Hlavně co se týče plynové bomby… Asi není moc turistů, co jedou k moři a vaří si na plynové bombě. Jajda měla první křest ohněm v ranní špičce v Palmě jak na dálnici, tak i v úzkých uličkách… Já navigoval. Kruhové objezdy se ukázaly jako ideální místa pro učení nového směru. Jajda zkrátka kroužila tak dlouho, dokud jsem na mapách nenašel správný směr. Také jsme zjistili, že máme oba značný problém se stranami. S pravou, levou a na ucpané dálnici i s tou ,,velkou“.
Valldemossa je krásné historické městečko se spoustou obchodů, kaváren a restaurací, nádherných uliček zdobených květinami a turistů. V okolí najdeme také několik tras na treky.
Kousek od centra je zřícenina hradu s výhledy do okolí.
V centru najdete asi tři veřejná placená parkoviště. Parkování zdarma je asi 400 metrů od centra na neplacených uličkách. I my tady parkovali a na nedalekém plácku také spali.
17. 9.
Dnešní 25 km dlouhý trek do vesnice Deia a zpět vzal včera rychle za své, kdy moje drahá polovička usoudila, že včerejší výstup na hrad, kdy překonala asi 50 výškových metrů, jí bohatě stačí. Do Deia a zpět mi mapy.cz ukázaly převýšení cca 1400 metrů.
S mezi zastávkou v Miramar jsme za čtyři éčka prošli asi čtyři vyhlídky na moře, viděli jednu zříceninu kostela a jednu zříceninu věže + nějaké menší muzeum.
Z mého pohledu zbytečné. Dále po cestě byly další cirka čtyři vyhlídky zcela zdarma.
V Deia se ukázalo, že kolem oběda je nemožné zaparkovat. Určitě by také stála za prohlídku, ale změna je život a očista je také potřeba. Přístavní město Port de Sóller nám bylo dalším útočištěm po zbytek odpoledne.
Pláž je z hrubého písku a je v zátoce, nečekejte tedy žádné převratné vlny. Nicméně tu je krásně čisto. Pláž neustále obcházel takový postarší pantáta a sbíral odpadky. Podél pláže vede promenáda, kde jezdí tramvaj a je tu plno restaurací, kaváren a obchůdků.
Následující trasa přes Soller (nákup v supermarketu) se nesla v duchu stoupání do krásné vesnice Fornalutx.
Již třetí noc na ostrově byla tentokrát v limetkovém háji na terasovitém parkovišti uprostřed vesnice.
18. 9.
Ještě než jsme si začali zkoumat oční víčka zevnitř, zavedla Jajda řeč na smrad. Výjimečně to nebyl výsledek mých plynů, ale spálenina, která stále doutnala vedle parkoviště, asi 30 metrů od stanu.
Ráno tam už byl zaměstnanec města a u nové vatry pálil asi 15 černých igelitových pytlů s listím (včetně těch pytlů).
Prošli jsme si krásné městečko, které toho rána dostalo pachuť spáleného plastu. Pokud by nám v mysli nic z tohoto městečka nezůstalo, v plicích tam budeme mít památku určitě.
Místa, která stojí za návštěvu
- Valldemossa – klášter; kostel ze 17 st.; nádherně zdobené uličky
- Jardines de Alfabia – nádherné zahrady, plné jezírek i fontán
- Son Marroig – jedna z mnoha vyhlídek na moře při cestě z Valldemossa do města Deia
- Deia – městečko na kopci, s romantickými uličkami. Za městem je pláž Cala Deia, ale cesta k moři je úzká a plná zatáček
- Ecovinyassa – pomerančové a citronové sady v údolí Sóller
- Port de Sóller – z města Sóller se můžete nechat dopravit nádhernou tramvají přímo do přístavu. Na této trase byla zavedena první elektrická tramvaj na ostrově. Více si můžete přečíst zde.
- Fornalutx – okolí je nádherné, je tam spousta zeleně. Může tam vidět stromy plné citrónů, pomerančů, granátových jablek, ale také můžete narazit na banánovníky. Pohled na hory z městečka je dechberoucí. Hodně mi to tam připomínalo Vietnam, právě díky horám a spousty zeleně s banánovníky.
Místa, kde parkovat:
Na Mallorce je jasně dané pravidlo: kde je modrá čára, tam se parkovné platí; kde je žlutá čára, tam se nesmí stát a kde je bílá čára, tam je parkovné zdarma. Zdarma se dá parkovat i v uličkách, kde nejsou žádné čáry a vidíte, že tam jiné auta také stojí.
- Valldemossa – parkování zdarma v ulici Carrer Xesc Forteza
- Port de Sóller – parkování zdarma v ulici Carrer de Tramuntana (asi 500 metrů od pláže)
- Fornalutx: terasovité parkoviště uprostřed města údajně zdarma, ale mají tam ceduli, že je placeno od 10:00 – 19:00. Spát se tam dá.
Věříme, že vám článek o Mallorce může být nejen inspirací na cestu, ale i pomocníkem pro sestavení vlastního itineráře. Brzy vydáme další část o našem tripu.
Líbí se vám článek? Budeme rádi za sdílení.