english czech

10 důkazů, proč se doplňkové penzijní spoření nevyplatí

Vydáno dne 10. 6. 2020 v 12:00

Dlouze jsem se rozhodoval, co k tomu napsat. Aby to dávalo smysl a bylo to pochopitelné. Přece jen asi nikde nenajdete informace, které by vás od tzv. penzijka vyloženě odrazovaly. Opět jsem klasicky vypsal několik bodů, které mi ukazují, že je taková investice dlouhodobě nevýhodná.

Koukám na čísla a věci si ověřuji. Nevěřím někomu, kdo mi cokoliv nabízí s vidinou své provize. Bankéřovi nebo finančnímu poradci je úplně jedno, jestli na tom vydělám nebo ne. Je placený z provize za podepsanou smlouvu a výše měsíčních příspěvků.

Vycházím z těchto 10 bodů:

1. Nechci se nechat opít rohlíkem!

V bankách a u různých investičních poradců ukazují konečnou naspořenou částku. Může to být klidně 1 500 000, ale v dnešních penězích. To je částka, na kterou spousta lidí slyší, aniž by si uvědomili, že to nemusí za několik desítek let vůbec stačit.

Využil jsem kalkulačku od ČSOB a nastavil toto:

a) Věk 25 let (někdo začne po škole spořit na důchod).
b) 1 000 Kč budu posílat já.
c) 500 Kč dostanu od zaměstnavatele.

Vyšlo mi 1 560 000 za 35 let spoření s průměrným ročním výnosem 4 %.

2. Jakou to bude mít hodnotu za 35 let?

Použiju tuto KALKULAČKU, kde si nastavím své vlastní parametry:

a) V roce: 1980
b) Mám: 1 560 000
c) Kolik by to bylo v roce: 2015
d) Inflace podle ČSÚ: NE
e) Vaše průměrná meziroční inflace: 2,185%
(vycházím z výpočtů za posledních 20 let)

Roky jsou orientační. Jsou tam, aby to dokázalo počítat v období 35 let. Zadal jsem si vlastní vypočítanou průměrnou inflaci, takže skutečná inflace v těchto letech na to nemá vůbec vliv.

Pokud by mi v roce 2020 bylo 25 let a začal bych si spořit 1 000 Kč měsíčně, dostal 500 Kč od zaměstnavatele, státní podporu 230 měsíčně a celé by se to úročilo 4 %, byla by výsledná částka v roce 2055 dříve zmíněných 1 560 000 Kč.

Ovšem v roce 2055 potřebuji 3 324 106 Kč, aby pokryli kupní sílu dnešních 1 560 000 Kč.

Pokud bych si tedy šetřil třeba na nějakou garsonku (v hodnotě dnešních 1,5 milionu), kterou bych si chtěl na stáří v 60 letech koupit, neuspořil bych ani polovinu její hodnoty v budoucnu.
Nehledě na to, že při jednorázovém výběru se mi zdaní 15 % příspěvky od zaměstnavatele a výnosy (viz. bod č. 6).

Příklad znehodnocení vložených peněz z úplně prvního roku:

a) 12 x 1 000 Kč (moje úspory)
b) 12 x 500 Kč (zaměstnavatel)
c) 12 x 230 Kč (příspěvek od státu)
= na zboží, které nakoupím v roce 2020 za 20 760 Kč bych v roce 2055 potřeboval 43 290 Kč.
Úspory z úplně prvního roku se znehodnotily o téměř 50 %!!!

3) Investování s mými penězi bez mojí kontroly

Veškeré peníze, které do penzijního spoření přijdou (moje příspěvky, státní podpora i příspěvky zaměstnavatele, výnosy) jdou automaticky do investic (např. fondů).

V praxi to znamená to, že vám každý měsíc do penzijního spoření přijde třeba 1 730 Kč a z toho se nakoupí finanční produkty (akcie/dluhopisy/atd.) za tuto částku. Bez ohledu na to, kolik zrovna stojí. Dejme tomu, že akcie nějaké firmy stojí jeden měsíc 1 730 Kč a druhý měsíc 3 460 Kč.
První měsíc se koupí jedna celá akcie a druhý měsíc jen půlka. Vy to nemůžete nijak ovlivnit. Stejné to je s prodejem. Při výběru může zrovna trh klesnout o 10 %. Za rok to může být zase jinak.

4) Poplatky

Samozřejmě to nikdo pro vás nebude dělat zadarmo, takže se připravte na nějaké poplatky. Každá finanční instituce to má tak složité, že to zaručeně nepochopíte, za co vlastně platíte. Ale určitě něco platit budete, což vám cenu o něco srazí.

Budou vám tvrdit, že jsou malé, až nepatrné. Ale i půl procenta dokáže snížit potencionální výnos o 10 a více procent.

5) Postihy za dřívější ukončení penzijního spoření

Pokud se rozhodnu spoření ukončit před dovršením 60 let věku, přijdu o státní podporu. Pokud jsem platil i víc jak 12 000 Kč ročně a uplatňoval odečet od základu daně v daňovém přiznání, musím tuto částku vrátit zpět státu.

6) Zdanění

Jakmile dosáhnete 60 let věku a budete si chtít penzijní spoření celé ihned vybrat, připravte se na zdanění:

a) 15 % příspěvky zaměstnavatele
b) 15 % z výnosů

Zdanění příspěvků od zaměstnavatele a výnosů se vyhnete jedině tehdy, pokud si necháte naspořené peníze vyplácet po dobu alespoň 10 let.

Už jsem nezjišťoval, co se bude s vašimi penězi dít, pokud zvolíte rentu na 10 let. Jestli se to zamrazí a bude vyplácet nebo dále investovat a tím pádem ještě trošku zhodnocovat, ale i znehodnocovat. Každopádně inflace bude dále působit a minimálně tímto způsobem se budou úspory znehodnocovat.

Podmínky mohou být různé, ale troufnu si říct, že všude budou v případě okamžitého vybrání NEVÝHODNÉ! Co bude za spoustu let vám bankéř rozhodně neřekne, když se nezeptáte a hlavně neověříte.

7) Špatný vývoj trhu

Pandemie z jara 2020 toho je ideálním příkladem. Vezměte si, že vám je 60 let a chcete si peníze vybrat. Máte našetřeno 1 500 000 Kč v akciích a dluhopisech. Přijde pandemie, trhy začnou padat a tyto vaše akcie a dluhopisy ztrácí hodnotu. Třeba o 30 %. Tím pádem je hodnota vašeho portfolia pouze milion korun. A stále to je milion korun v hodnotě peněz před 35 lety. Takže skutečná kupní síla je ještě o dalších cirka 47 % nižší!

8) Nevíme, co bude

Vezměte si, co se ve 20. století všechno stalo:

a) Rozpadlo se Rakousko Uhersko
b) Vzniklo Československo
c) Dvě světové války.
d) Finanční krize v roce 1929.
e) V roce 1948 komunistický převrat.
f) Měnová reforma v roce 1953.
g) Sametová revoluce.
h) Hypotéční krize kolem roku 2008.
ch) Postupné přecházení na euro.

A spoustu dalších událostí, které měly vliv na vývoj trhu a hodnotu peněz. Tohle nejsou pesimistické řeči, ale pouze konstatování faktů. Jestli se opravdu vyplatí dlouhodobě do něčeho investovat, když naše úspory může třeba v budoucnu úplně zadupat do země přechod z koruny na euro.

9) Stres

Jakmile se jedná o peníze, začnou se lidi stresovat. Až zbytečně moc. Zejména u investic mohou dělat unáhlená rozhodnutí. Sledují grafy, kterým nerozumí a řídí se aktuální hodnotou svého portfolia. Většina lidí nezvládá stres, kdy trhy kolísají (krize, pandemie, válka, atd.). Začnou prodávat, když mají balíčky fondů malou hodnotu na čemž vydělávají skuteční investoři.

Tím, že neinvestujete do něčeho, čemu nerozumíte, máte mnohem čistší hlavu a život mnohem více klidnější.

10) Hledám nerizikové alternativy

Spousta věcí není tak COOL, ale dlouhodobě nám přinesou mnohem víc peněz, než si dokážeme představit. V první řadě to je zaměření na životní potřeby:

a)Pitná voda
b) Obživa
c) Domácnost
d) Ošacení

Většina lidí se soustředí na svoje požadavky a věci, kterým nerozumí (např. zbrklé investice), místo toho, aby měli pod kontrolou každodenní život.

Pitím kohoutkové vody, vlastním vařením, správným obstaráním domácnosti a minimalismu v oblékání se dají ročně získat vyšší desítky tisíc korun. Tyto peníze lze využít na spoustu věcí. Třeba na investici do investičního bytu, se kterým hodnota poroste. To je už ale úplně jiný příběh.

11) Příklad pana Karla

Panu Karlovi bylo v březnu 1994 35 let. Právě založil rodinu a rozhodl se, že by si spořil na důchod. Dejme tomu za stejných podmínek, které jsou teď pod vlivem inflace, která na úspory působí.

a) Použijeme stejnou kalkulačku jako v předchozím příkladu a nastavíme toto:
– Věk 35 let.
– 1 000 Kč každý měsíc.
– 500 Kč dostanu od zaměstnavatele.

Vyšlo 881 860 za 25 let spoření s průměrným ročním výnosem 4 %.

Jedná se o období od roku 1994 do března 2019, kdy panu Karlovi bylo 60 a může si peníze vybrat. Podíváme se, jakou kupní sílu má našetřených 881 860 Kč za 25 let. Využijeme k tomu tuto kalkulačku a zjistíme, že bychom v roce 2019 potřebovali 1 993 080 Kč. Samozřejmě, pokud si to bude chtít pan Karel hned vybrat, sníží se mu příspěvky od zaměstnavatele a výnosy o 15 % daň. Tzn. že dostane 735 931 Kč. Hodnota jeho úspor klesla o téměř 2/3.

A to má pan Karel ještě štěstí, že si peníze vybral v roce 2019. Pokud by to bylo o rok později, snížil by to ještě pokles trhu způsobený korona krizí.

Suma sumárum, raději každou tisícovku teď celou projím nebo si jí užiji na dovolené, než z ní dostat za 25 – 35 let 1/3.

Při výpočtech jsem vycházel z mých zkušeností a veřejně dostupných zdrojů. Samozřejmě to nebude doslova a do písmene. Čísla se liší, ale to podstatné podle mého názoru zůstává. Nevyplatí se to. Pokud máte jiný názor a moje výpočty a body jsou špatné, budu moc rád, když mi napíšete. Rád se poučím a třeba i sám začnu v tomto odvětví investovat.

Přeji vám hodně štěstí.

Josef Holoubek